O křístání
Ve Svárkově, stejně jako v jiných obcích na jižním plzeňsku, se o Velikonocích chodí křístat. Co je to vlastně za tradici?
Vychází z toho, že na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma. Místo zvonění tedy místní děti obcházejí vesnici se všelijakými hrkačkami, řehtačkami, trakárky a vzniklým hlukem nahrazují zvonění zvonů. V dřívějších dobách bylo účelem svolat věřící občany do kostela.
Dříve bylo křístání výhradně záležitostí chlapců. Dnes, kdy je na vesnicích dětí méně se účastní chlapci a děvčata do 15 let. Nejstarší z chlapců dělá „pána“, děti organizuje a průvod vede.
Děti začínají křístat ve čtvrtek v poledne. Dále chodí v 15 a v 18 hodin. V pátek začínají ráno v 7, pokračují ve 12, 15, 18 hodin. Konečně v sobotu ráno jdou naposledy, u každého stavení zazpívají koledu a zakřístají. Za odměnu za svoji „práci“ dostávají odměnu – dávají se čerstvá domácí vajíčka (ne vařená), sladkosti a peníze.
Nashromážděnou koledu si děti chodí rozdělit k pánovi domů. Dříve se u pána přespávalo na seníku, to se dnes již nepraktikuje.